Srovnávání se- současná epidemie lidstva?

Srovnávání se- současná epidemie lidstva?

Naše mysl má neustále potřebu hodnotit a srovnávat.

Nejčastěji nás samotné s někým dalším.  Někdy přímo před ostatními (buzerace), jindy v jejich nepřítomnosti (pomlouvání). Možná se ve vás teď probouzejí nepříjemné pocity a na ně navazující ne příliš pozitivní myšlenky 🙂

Co nás ke srovnávání vlastně vede?

„Podívej jak to umí Alenka. Zkus to taky tak. Viděla jsi co si koupili sousedé za auto? Podívejte děti jak Adámek krásně kreslí!.“

Troufám si říct (občas mám analyticko-filosoficko- načtenou náladu), že jde o pocit nejistoty, nedostatečnosti, méněcennosti či nedokonalosti nás samých. Slyšíme všude kolem sebe- reklama, televize, časopisy, internet, případně i příbuzní, sousedé a známí jak by co mělo být a my se do toho pak vědomě či nevědomě snažíme napasovat.

Asi je přirozeně lidské, že chceme někam zapadnout a chceme být považovaní za normální a ne třeba za blázny.

Můžeme cítít skrze tuto veřejně uznávanou manipulaci pocity viny anebo o sobě příliš pochybujeme. Jindy můžeme mít pocity lítosti a oběti. Jakože nemůžeme za svoji současnou situaci a někdo jiný se má podle nás lépe, a to ne zrovna vlastním přičiněním, ale vlivem nějakých vnějších okolností. Možná nás brzdí naše už naučené programy– myšlenky v hlavě anebo máme strach být za sebe zodpovědní.

Připadá mi, že postoj většiny lidí ještě stále zůstává: „Život je těžký“.

Znám jeden zázračný lék

Jmenuje se sebehodnota a když se namíchá se špetkou odvahy, vznikají doslova zázraky. Kdo na to ještě prosím pěkně nepřišel, tak změny vznikají uvnitř nás a nikoliv změnou okolností vnějších. Tohle už jste asi slyšeli: „Kdo chce změnu? Já. Kdo se chce změnit? Ticho…“ To co můžeme změnit, na co máme vliv, jsme pravděpodobně jen my sami.

Dovolte si být takoví jací jste. Odkládejme svoje masky a přetvářky. Alespoň čím dál častěji si to dovolujme. Když jsem sama sebou, míjí mě co si o mně ostatní lidé myslí či říkají. Není to pro mě tak důležité, protože dělám co cítím, že je správné a jinak to nejde. Každý jsme v pořádku tak jak jsme. Kdyby to mělo být jinak, bylo by to tak! No to je logické ne?

Jsem upřímná sama k sobě? Nenamlouvám si, že stojím o něco ,o co vlastně nestojím. Můžu si zkusit sepsat, co je pro mě opravdu důležité. Plním si svoje přání a sny. Soustřeďme se na svůj život, tam koncentrujme svoji pozornost. Cítíme se být šťastnější a je nám dobře, protože říkáme a děláme to, co cítíme. 

Každý den si vytváříme takový nejlepší jaký dovedeme.

 

fotka-srovnavani-se-compressor

Srovnávání

Když si ujasníme co opravdu chceme, zkusme potom nechat život jen tak plynout. Neustále neřídit a nekontrolovat. Pak se dějí naše malé i velké lidské zázraky 🙂

Ahoj Petra

Petra je obdivovatelkou života s osobní svobodou a lehkostí. Můj příběh si přečtěte zde >>