Smrt

Smrt

je transformace, vnímání Existence „Já jsem“ zůstává. Proto není třeba se smrti bát.

Úryvek z knihy Marcelka z hor, Věra Keilová

Ilustrace: Petra Zdobinská

..Jak tedy s jistotou poznáme, že tělo je již po smrti?“

Tak, že tím tělem už nebudete moci hýbat a nemůžete používat smysly. I když smysly jsou klam, v těle je vnímáš. V astrálu je ale už pouze šestý smysl a to je vnitřní vnímání toho, co je za hrubohotným světem. Je to vnímání Vědomí. Ani v životě vám nejdůležitější informace nepřícházejí skrze smysly, ale díky mimosmyslovému vnímání.

V čem  za vašeho života bylo málo energie, to se po odložení těla v astrálu neřeší, ale kde je té energie hodně, omílá se to. Tady máte různé programy a v astrálu se to omílá tak dlouho, až jste toho už přejedení. Například pokud je někdo závislý na sexu, tak se tam pak pořád mentálně miluje, až je mu z toho zle. (smích)

Série vztahy: Polarita, Obranné mechanismy, hra na lásku

Až je pochopeno, že už to takto dělat nemusí, vědomá část duše se spojuje s nevědomou a vybírá další zrod, kde by bylo možné to, co bylo pochopeno v astrálu, co nejrychleji prožít v projeveném světě. Vše se tedy opakuje a probíhá to znovu, ale už na tom neuvíznete. Také pouze v těle lze prožít plnou realizaci, čili to, že Jednota pojme částečku do sebe. V meziživotí jde spíš o pochopení příčiny a následku.

Po smrti přichází záblesk poznání sebe sama jako čirého Bytí, ale někdo to ani nepostřehne a zase se to zastře a poznání je takové, jaké bylo tady v životě. Příjemné vzorce chování se po smrti rozpouštějí jako na kafemlýnku, až vám dojde, že už nemusíte a najednou tam už tu pozornost dávat nebudete. A pak se zase jde do světa, kde se pochopení toho vzorce odžije.

 

Pozornost. Jen to kam zaměříš svoji pozornost v Tvém světě existuje.

Jenže jak se vrátíte na tuto Zem, zase mohou vzniknout jiné závislosti. Postupně však závislostí ubývá, protože když se začínáte uvědomovat, nemáte potřebu být na něčem závislí. Jen na svém vědomí a tam je namístě pokora, kdy se jedna úroveň ve vás sklání před úrovní druhou jež je božská.

Za chvíli na to, co je říkané, možná dostanete i alergii…(smích)

Je pravda, te se po smrti shledáme s těmi, co odešli před námi?

Myslíš v astrálu? Ne vždycky. Pro člověka to je nadějné, že se tam potká s těmi, které znal tady v pozemském životě, jenže po opuštění těla se dostane do úrovně podle obsahu své mysli. A zrovna třeba tatínek je v jiné úrovni, protože měl jiný obsah mysli. Kdyby ale byl ve stejné úrovni už tady na Zemi jak ty, tak se i v astrálu v té odpovídající úrovni potkáte a také se poznáte. S některými se tedy setkáš a s jinými ne. Je to tak i s přáteli atd.

Takže ty energetické shluky tam o sobě vědí a poznají se, ale je to samozřejmě mentální čili beze slov…

Stejné to je vlastně i tady v těle. Lidé se spolu potkávají podle toho, v jaké jou úrovni, a teď myslím vztahy, kde navážete přátelství nebo partnerství a je to dlouhodobější. Když se jen potkáte na ulici a projdete kolem sebe, to tím míněno není.

Série vztahy: Jsem na úrovni (bytí)

Je pravda, že v průměhu života se naši přátelé i partneři mění…

…a mění se pochopením stejně jako v astrálu, protože tam také přeházítez úrovně do úrovně. Když ale někdo své přátele a partnery mění na základě svých přání, tužeb, programů a představ, čili z mysli, nemá to s pochopením nic společného, ani to není z Vyšší vůle. Když to je z Vyšší vůle, tak s tím nejde nic udělat a protstě to tak je.

 

 

Petra je obdivovatelkou života s osobní svobodou a lehkostí. Můj příběh si přečtěte zde >>